Letošní listopad byl již desátý v řadě, kdy se naše škola zapojila do Příběhů bezpráví, projektu společnosti Člověk v tísni. Příběhy bezpráví přibližují žákům a studentům prostřednictvím dokumentárních i hraných filmů moderní československé dějiny. Mladí lidé se díky tomuto projektu mohou setkat s pamětníky totalitního bezpráví a na vlastí uši vyslechnout jejich životní příběhy. Letos jsme vybrali film vyprávějící příběh odsunu a protože odsun může mít více podob, přehodnotili jsme původní záměr. Rozhodli jsme se seznámit naše žáky s příběhy lidí, kteří byli násilně vyhoštěni uprostřed 2. světové války z oblasti, která nám je velmi dobře známá - z Hradišťka, kde vzniknul nacistický koncentrační tábor. Čestnou funkci našich pamětníků přijali manželé Ebrovi, kteří neváhali a především pan Ebr trpělivě a velmi zajímavě vyprávěl žákům příběhy svého mládí. Velmi jim oběma děkuji, že si na nás udělali čas. Děkuji také za milou a podnětnou návštěvu paní Kateřině Čadilové z Člověka v tísni.
Jak celé dopoledne probíhalo, zaznamenala žákyně 9. třídy Eliška Smažíková.
Ve čtvrtek 24.11. 2016 jsme měli besedu s pamětníky v rámci projektu Příběhy bezpráví. Jelikož na Hradištku byl nacistický koncentrační tábor, přišli nám vyprávět manželé Ebrovi, kteří na Hradištku žijí. Pan Ebr odtamtud pochází a mohl nám vyprávět o svém dětství, které bylo velmi pestré. Nejprve jsme shlédli související dokument, následně jsme si povídali o tom, jak probíhalo stěhování kvůli táboru a jeho hlídačům a nakonec ochotně odpovídali na naše otázky. Konkrétně pan Ebr se přestěhoval k babičce do Štěchovic, odkud pocházela jeho maminka. Bohužel, když se vrátili zpět do svého domu, kde nyní bydlí vnuk, nebyl v tom nejlepším stavu, protože Němci co mohli, zničili.
Říkali nám i o běžných věcech, třeba že školu měli pouze do oběda a v budově hospody, takže ráno škola, večer hospoda.
Velmi nás překvapilo, že paní Ebrová má facebook a celkově jsou na svůj věk oba manželé dost fyzicky zdatní a na jaře dokonce slaví krásné výročí šedesáti let spolu.
Oba byli hrozně milí a příjemní a tímto bychom jim chtěli ještě jednou poděkovat za návštěvu.