přechod 4Úvaha je jedno z témat, které se určitě objeví deváťákům u přijímacích zkoušek na střední školy. Nejspíš ji budou muset rozpoznat mezi ostatními texty. Opakujeme právě v on-line hodinách, jak úvaha vypadá, její charakteristické znaky, rozdíly mezi ní a výkladem. A pokud žáci proplují až k maturitě, zajisté bude i maturitní slohovou prací. Snažíme se společně tedy nastínit, co by mohly úvahy obsahovat, podívat se na jednu věc z různých úhlů pohledu a konečně je i stvořit. Vše jsme zvládli během části jedné on-line hodiny. Ve skupinách se museli žáci domluvit a krátké zamyšlení sepsat.

 

Víte, je to vlastně jednoduché. Jen se rozhlédněte kolem sebe a popřemýšlejte o věcech kolem. Jsou opravdu vše jen bezduché

předměty, které nemají příběh, nebo se jen nemáme čas zastavit a pořádně se podívat na to, co míjíme beze slov i myšlenek každý den?  Třeba bychom zjistili, že svět z jejich pohledu je velmi rozdílný od toho našeho.

Úvaha – přechod 

Každý den po něm lidé chodí, dupají a šlapají, ale nikoho ani nenapadne zamyslet se, co si myslí. Pokaždé, když po něm někdo přejde, obrovskou bolest cítí. Zvlášť bolestivé jsou dámské podpatky. Ty se do něj zařezávají jako jehly do másla. Kdybych měl tak nohy, myslí si přechod, a oni, kdyby na silnici leželi, to bych jim ukázal, jakou bolest mi způsobují.

Já jsem přechod, prostě jen přechod. Přeze mě chodí denně spousta lidí, třeba do školy, práce, se psem. Kdo je tohle? Říkám si pokaždé, když někdo přichází. Občas se mi zdá, že mě lidé chtějí ušlapat. Jen jednou ročně – na mé narozeniny – se o mě někdo stará a udělá mě vždy opět krásným. Jenže pak zase přijde nekonečné ušlapávání. Skončí tohle někdy?

Přechodová hierarchie

Přechodu je na světě tolik, takže nevěřím, že mezi nimi není žádná spojitost. Proto si myslím, že takový boss nebo král přechodu je ten nejširší, největší s nejvíce pruhy a chodí přes něj nejvíc lidí – takový král se podle mě nachází někde v New York co. nebo v jiném velkém městě. Ale je to vůbec výhra? Být takový vůdcem jsem přechodů, není to utrpení spíše snášet tolik bolesti? Možná to mají naopak rádi, že po nich lidé chodí. Ale to se nejspíš nikdy nedozvíme. Co když mezi sebou přechody komunikují a varují se navzájem před nebezpečným i babička mi s okovanými holemi nebo před jehlovitými podpatky. Otázek kolem přechodu je spousta, dalo by se o nich psát ještě mnohem déle.            

Právě teď jste si asi řekli, jenom přechod, co by nám mohl tak říct. Tak třeba tojak se cítím, to vás nikdy nenapadlo? Nepřemýšleli jste, jaké to je, když po vás v jednom kuse šlapou? Podpatky, tunoví chlapi, fotbalisté v kopačkách, a aby toho nebylo málo, tak se do toho mohou přidat kola aut, kamionů, blázniví motorkáři nebo pro změnu strážníci v kanadách. 

Kdyby mě na mé profesi netěšilo to, že kvůli mně na silnici v tomto místě umírá méně lidí, a i jiní lidé mohou v klidu přecházet, tak vám garantuji, že jdu do důchodu. 

A jestli se mě zeptáte, co bych zlepšil, kdybych mohl? Tak třeba brýle pro všechny řidiče, protože ta ,,třicítková značka” je tak malá, že ji chudáci nevidí, stejně tak by neuškodil semafor, hned by to bylo lehčí a lidé by se nemuseli strachovat: zastaví, nezastaví. 

Další častá otázka: Tak proč jsi tedy přechodem, když pořád jenom hudruješ? Stejně bych se mohl zeptat já vás. Proč jsi člověkem, když pořád jen spěcháš, to takový lenochod má na vše času dost. Už chápete? Být přechodem je poslání, to si člověk nevybírá. Tak si to prosím příště pamatujte, až půjdete po mně nebo po kolegovi. Děkuji

                    

Ahoj!

Já jsem přechod Adam a jsem zvědavej, kdo po mně dneska půjde. Přijíždí autobus a davy dětí se na mě hrnou. Jdou mi proti srsti. Vystoupí Vojta z autobusu, jde ke škole a na mě spadne jeho velký kapr z tašky. U něj se lísteček na kterém je napsáno, že ho Víťa neokradl. Davy dětí už přešly do školy a mám do odpoledne klid.

 

Ahoj,

já jsem přechod Tonda.

Určitě si říkáte: přechod? Co on má tak zajímavého, když nic nedělá?

Víš, každý den mám zachraňovat lidi, aby neměli autonehodu. Ale vždy ti řidiči jedou jako blázni a srazí jak člověka, tak mně také ublíží.

Lidi jedou jako blázni, moc rádi na mě vyhazují odpadky. Vypadám jako koš? Nebo když děcka jdou do školy, tak na mě dupou, skáčou a plivou. Vypadám hrozně. Měl jsem vypadat krásně bíle, ale už tak nevypadá.

A to je vše z mého života.

Miluju vás, lidi.