Je jim v drtivé většině pouze 9 let, někomu již 10. Ale jak jsou malí, tak dávají do pohybu velké věci. Každé ráno doma vstávají napříč současné situaci. Bez výmluv usedají k připraveným učebnicím a vrhají se na své povinnosti.
Při posledním setkání ve třídě jsem viděla v jejich očích pouze obavu z neznáma. Uplynulo několik dní, přišlo první vyhlášení nouzového stavu, dny bez kamarádů a kroužků, nový přístup ze stran nás pedagogů. Tohle všechno museli vstřebat, pochopit a nějak se k situaci postavit. Po každodenním sledování smutných zpráv v médiích se chytli myšlenky jedné maminky a rozhodli se, že podpoří všechny, co nám pomáhají. „Když nemůžeme pomáhat i my a pouze sedíme doma a učíme se, tak jim chceme alespoň poděkovat.
Všem lékařům, zdravotníkům, hasičům, policistům, lidem, kteří pomáhají. Pro Vás jsme rozsvítili srdíčka v okně. Děkujeme.“
Jeden večer se rozsvítila srdíčka v domácnostech jedné třídy a další večery se přidaly děti z ostatních ročníků. Nová generace je jiná, ale určitě není bez srdce.
Jana Kunclová
Video zde: