Uplynuly již dva měsíce od začátku školního roku a v sedmé třídě proběhly zajímavé hodiny výtvarné výchovy¨. Hned v září jsme se ponořili do vzpomínek na Letní olympijské hry 2016. Snažili jsme se ve skupinách vytvořit sochu či sousoší sportovců. Slunce nám ještě krásně hřálo, tak jsme se vydali pracovat do parku. Některé sochy se zdařily lépe, jiné by si do své galerie nejspíš nikdo nekoupil. Ve fotografiích níže můžete zkusit hádat, jaký sport jsme měli zrovna na mysli.
Jiná výtvarka zhmotnila středověkou společnost. V hodinách dějepisu jsme získali poznatky o rozvrstvení společnosti ve středověku. Rozdělili jsme se opět do skupin a každá skupina zpracovávala jednu z vrstev. Museli jsme najít nejdůležitější informace, vypsat si je. V hodině literatury jsme naši přípravnou fázi dokončili, již jsme měli představu, co vše k nám patří, a během výtvarné výchovy jsme sestavili pyramidu společnosti. Zbývá vše si jen zapamatovat a nepokazit test z dějepisu.
Když už jsme se nacházeli ve středověku, literární výchova nám připomněla význam dvou věrozvěstů (opravdu - nejsou to zvěrozvěsti) Konstantina a Metoděje. Abychom jen nemluvili či nečetli, vyzkoušeli jsme si slovanským písmem hlaholicí napsat své jméno a příjmení. Nebylo to tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo, ale vše se nám podařilo na výbornou a naše jména visí na nástěnce spolu s iniciálami. K těm jsme se dostali při seznámení s Kosmovou Kronikou českou (víte, že je psaná latinsky?) a tam se nám líbily iniciály – zdobená počáteční písmena. Ztvárnili jsme je výtvarně tak, aby nás nějakým způsobem také vystihovaly. Každý máme svou.
Dalším naším projektem je Ostrovský klášter v Davli. Výsledkem je krásný plakát o našem ostrově. Ovšem poslední část, která se měla uskutečnit po dokončení plakátu, je jaksi v nedohlednu. Výlet na Ostrovský klášter. Tento cíl se rozplynul díky našemu chování, ale třeba se vše v lepší obrátí a my se přeci jen vypravíme poznat historii na vlastní kůži. Bude záležet na nás.
Dýně a my. Velké díky za zajištění a poskytnutí dýní patří paní Žemličkové. Bez její ochoty bychom si nemohli vytvořit své děsivé dýně na Halloween. Při práci se nikdo nezranil a pod našima rukama vznikly úžasné výtvory.