V sedmých třídách jsme si letos vyzkoušeli další projekt a práci napříč předměty, a to v rámci hodin literatury, dějepisu, hudební a výtvarné výchovy. Za pomoci metodologie tvůrčí Artefiletiky, což je výuka pomocí/prostřednictvím umění jsme si s dětmi přiblížili a na vlastní kůži ohmatali, co to je kramářská či jarmareční píseň, jaký měla účel, kdy vznikaly první takové písně a jak se taková píseň dá vytvořit.
Děti se nejprve seznámily s tím, co to vůbec je, že taková kramářská píseň vlastně saturovala v době středověku něco jako dnešní noviny či zprávy v televizi, že přinášela informace o tom, co se kde stalo zajímavého a jak to vypadá jinde v království než u nás. Lidé v té době žili povětšinou celý život na jednom místě a neměli možnost dozvídat se o aktualitách z jiných míst a krajů. Proto jarmarečníci, komedianti, herci a písničkáři, kteří objížděli trhy a jarmarky, předváděli lidem krátká představení (ať už hry nebo právě písně) doprovázené obrázky, které lidem zprostředkovávaly události jinde v zemi. Byly to příběhy skutečné a opravdové a velmi často pojednávající o nešťastných láskách, mordech, nebezpečích a také o tom, co kterému panovníkovi nebo hraběti přihodilo, jak jde jejich život a jak ovlivňuje život chudých, jak se který šlechtic chová ke svým poddaným atd…
Proto jsme i s dětmi pracovali na ztvárnění skutečných příběhů, ať už historických nebo současných. Děti si měly možnost vybrat z několika příběhů: osudy některé ze 4 žen Karla IV. (historická postava českých dějin), příběh rytíře z Platnéřské ulice a nebo šílený holič z Karlovy ulice (skutečné postavy, jejichž příběh byl přetvořen do pražské pověsti), příběh přátelství tygra s kozlem (skutečný současný příběh, který se odehrál v Rusku) a jako poslední jediný nereálný a smyšlený příběh - pohádka o Jeníčkovi a Mařence (známá všem, ale svou krutostí a dobrým koncem velmi vhodná ke zpracování formou kramářské písně).
Pracovali jsme ve skupinách. Každá skupina si nejprve přečetla skutečný příběh či onu pohádku, pak žáci museli příběh popsat deseti větami, tedy jej zestručnit na maximum a poté k jednotlivým částem příběhu vymýšleli vhodné symbolické obrazy, ze kterých pak sestavovali obrázkovou plachtu, která vždy daný příběh při představení názorně doplňuje. A poté přišla nejtěžší část, a to zveršování oněch deseti krátkých vět. I s tím se žáci vypořádali velice originálně a práci na této části si hodně užívali, protože měli možnost vymyslet opravdu jakékoli (i legrační) rýmy, a to je moc bavilo.
Ve výtvarné výchově si dopracovali výsledné obrázky, v hudební výchově natrénovali přednes a deklamaci či typický předzpěv textu kramářské písně a výsledkem pak bude v nadcházejícím týdnu veřejné vystoupení a představení všech vytvořených písní žákům 2.B. Naši malí posluchači pak budou mít za úkol jednotlivé písně a zpracování zhodnotit jako porota a vybrat to nejlepší, které se bude líbit a bude nejvtipnější a nejnázornější. Výběr to jistě nebude lehký a my už se těšíme na následnou debatu a diskuzi mezi sedmáky a druháky! O výsledku vás budeme informovat.
Pavla Charvátová
NÁŠ TÝM
